Léta 1945-1948

Po osvobození v květnu 1945 se dřívější skauti dali znovu dohromady.  Postupem času vedle chlapeckých oddílů začal pracovat také dívčí oddíl. Rozšiřovala se členská základna, oddíly měly velké počty dětí, zvyšoval se i počet vůdců. Činnost začala být již velmi bohatá, na ostrově v Příchovicích se roku 1945 konala první západočeská lesní škola s účastí na 250 skautských vůdců. V roce 1946 se v Přešticích konal sjezd skautů a skautek, kterého se zúčastnil generál Vašátko, z jehož rukou převzali zástupci střediska slavnostní střediskovou vlajku a vyznamenání.

Karel Kacerovský zajistil pro středisko dřevěné objekty u sladovny, které zde zbyly po německé armádě, a v tomto objektu si skauti zařídili klubovny. K dispozici byla navíc velká místnost pro společné akce (divadlo, výuka tance, středisková shromáždění a hry) a zbylo místo i na kancelář střediskové rady. Za klubovnou si skauti vybudovali hřiště na volejbal a pořádaly se různé turnaje, nedaleko tekla řeka Úhlava, takže měli také možnost koupání, jízdy na pramici a v zimě bruslení.   

O prázdninách roku 1945 byl zorganizován první poválečný tábor v lese u Měčína. V roce 1946 byl postaven tábor v Borku u Nepomuka a již měl dva běhy – první běh pro chlapce, druhý pro děvčata. V roce 1947 se tábor konal až v Šipíně u Konstantinových Lázní.

Komunistický převrat v únoru 1948 však znamenal opět konec. Skauti museli předat svůj majetek Svazu mládeže a byli již podruhé postaveni mimo zákon. Přestože poválečné skautské období mohlo díky násilnému ukončení trvat jen krátkou dobu, skautské ideály v mnoha členech zůstávaly dál.