Co je to skauting?

 

Skauting - to jsou kamarádi, zábava, dobrodružství, překonávání sebe samých, poznávání nových věcí, lidí a přírody.

 

Skauting má především za úkol vychovávat děti a mladé lidi. Snaží se všestranně rozvíjet jejich osobnost, naučit je spolupracovat, být ohleduplný k ostatním a k přírodě, hrát fér.

 

Skautské hnutí je největší výchovnou organizací. Spojuje přes 40 milionů lidí v 216 zemích světa, kteří sdílejí stejné hodnoty. Jen v České republice najdete přes 50 tisíc skautů a skautek.

 

 

Historie skautského střediska Dr. Bečváře Přeštice

 

Počátky v letech 1938-1940

 

K přeskočení jiskry nového chlapeckého hnutí ze Švihova do Přeštic došlo někdy na jaře 1938. Dopomohli k tomu klatovští gymnazisté, bratři Rysové ze Švihova. Starší František vedl ve Švihově skautský oddíl. Informace o novém, neobvyklém hnutí se rozšířila mezi kluky. Iniciátorem a vůdčím duchem myšlenky vytvoření skautské organizace u nás byl Karel Kacerovský, tehdy čtrnáctiletý tercián klatovského gymnázia. Z těch, které myšlenka skautingu upřímně zaujala, se vytvořila skupina čtyř chlapců, kteří složili nováčkovskou zkoušku ve Švihově. Tak vzniklo jádro nově se rodící organizace, která měla počáteční organizační formu skautské hlídky přičleněné ke švihovskému oddílu. Členy této hlídky byli Karel Kacerovský, Vladimír Mencl, Václav Hřebec a Jaroslav Ouřada a zpočátku se scházeli jen pod širým nebem. Postupný příliv nových členů nebyl sice nijak silný, ale umožnil za čas ustavit samostatný oddíl pod vedením Karla Kacerovského.

 

Koncem roku začal s oddílem spolupracovat i právě přistěhovaný právník JUDr. František Bečvář, který měl již se skautingem zkušenosti a silně ovlivnil přeštickou skautskou organizaci. Důvěru získal i u rodičů chlapců. Jeho osobní příklad vedl k poznání, že vědomí lidského poznání a otevřená srdce mohou zformovat mladé lidi na celý život, že velice důležitý je charakter a bohatost duše. Skautský vůdce má jít příkladem a dokázat se rozdat. I Bečvářova pomoc ve věcných potřebách oddílu byla neocenitelná. Zajistil, že s přicházející zimou, když se chlapci nemohli scházet v parku pod širým nebem, jim vedení zemědělské školy umožnilo užívat jednu ze dvou tříd této školy dvakrát týdně po vyučování. S jeho podporou se mohl uskutečnit první letní tábor v Dolanech u Švihova v roce 1939, kterého se účastnilo asi 14 chlapců. Nezachovala se všechna jména hochů, ale patřil mezi ně i br. Hartman, pro kterého byl tento tábor prvním a posledním táborem v jeho životě, protože byl pro svůj židovský původ s celou rodinou transportován do Terezína, z kterého se již nikdy nevrátil.

 

Německá okupace svým zákazem v roce 1940 ukončila i činnost oddílu a rozpustila právě probíhající tábor u Hnačovského rybníka. Organizace Svazu junáků – skautů byla zrušena v celém protektorátu Čechy a Morava. Smutný osud měl i br. Bečvář, který byl v listopadu 1942 zatčen gestapem pro svoji antifašistickou novinářskou činnost, pro zapojení do skautské organizace a hlavně pro ilegální spojení s Londýnem. Po výsleších a mučení gestapem byl odvezen do Terezína a následně Osvětimi, odkud se ani on již nevrátil. Na památku tohoto odvážného muže, který toho tolik udělal pro skautské hnutí v Přešticích na jeho počátcích, nese přeštické středisko název: středisko „Dr. Bečváře“.

 

 

Léta 1945-1948

 

Po osvobození v květnu 1945 se dřívější skauti dali znovu dohromady.  Postupem času vedle chlapeckých oddílů začal pracovat také dívčí oddíl. Rozšiřovala se členská základna, oddíly měly velké počty dětí, zvyšoval se i počet vůdců. Činnost začala být již velmi bohatá, na ostrově v Příchovicích se roku 1945 konala první západočeská lesní škola s účastí na 250 skautských vůdců. V roce 1946 se v Přešticích konal sjezd skautů a skautek, kterého se zúčastnil generál Vašátko, z jehož rukou převzali zástupci střediska slavnostní střediskovou vlajku a vyznamenání.

Karel Kacerovský zajistil pro středisko dřevěné objekty u sladovny, které zde zbyly po německé armádě, a v tomto objektu si skauti zařídili klubovny. K dispozici byla navíc velká místnost pro společné akce (divadlo, výuka tance, středisková shromáždění a hry) a zbylo místo i na kancelář střediskové rady. Za klubovnou si skauti vybudovali hřiště na volejbal a pořádaly se různé turnaje, nedaleko tekla řeka Úhlava, takže měli také možnost koupání, jízdy na pramici a v zimě bruslení.   

O prázdninách roku 1945 byl zorganizován první poválečný tábor v lese u Měčína. V roce 1946 byl postaven tábor v Borku u Nepomuka a již měl dva běhy – první běh pro chlapce, druhý pro děvčata. V roce 1947 se tábor konal až v Šipíně u Konstantinových Lázní.

Komunistický převrat v únoru 1948 však znamenal opět konec. Skauti museli předat svůj majetek Svazu mládeže a byli již podruhé postaveni mimo zákon. Přestože poválečné skautské období mohlo díky násilnému ukončení trvat jen krátkou dobu, skautské ideály v mnoha členech zůstávaly dál.

 

 

 

Léta 1968 – 1970

 

Po dvaceti letech zákazu se již na jaře 1968 začal v Přešticích scházet zprvu smíšený oddíl chlapců a děvčat v klubovně v Lipkách, který se později rozdělil.

V této době vznik název skautského oddílu – Dálava. Oddíl měl čtyři družiny: Ostříže, Vydry, Bobry a Lišky. Vedoucími oddílu byli v tomto období br. Polka, br. Kubík, br. Valach a br. Sedlák.

Oddíl vlčat byl pojmenován Strážci. Počet členů oddílu se pohyboval mezi 24 – 30 a dělil se na 4 družiny podle barev. Ve vedení působil br. Süss a br. Krs. Jako pomocníci působili u oddílu roveři br. Berceli a br. Votlučka.

Dívčí oddíl se v roce 1969 rozrostl na družinu skautek – Vlčí máky a dvě družiny světlušek – Zvonky a Pomněnky. Jako vůdkyně pracovaly sestry Božena Reitspiesová, Anna Netrvalová a Emilie Bradová.

První tábor proběhl v létě 1968 v Borku u Nepomuka. Tábořilo se ve stanech a s vybavením zapůjčeným od rodičů dětí – po roce 1948 museli skauti vše odevzdat a nic samozřejmě nedostali zpět. Jako klubovnu získal vyřazený železniční vagón umístěný na louce za viaduktem směrem na Žerovice. V létě 1969 se v Nečtinech u Manětína díky obětavé práci vůdců tábořilo ve vlastních stanech s podsadami. Počty členů již byly opět vyšší, a tak skautky a světlušky jely na 2. běh po skautech a vlčatech. Členů přibývalo a tábor 1970 v Nových Mitrovicích již musel být zorganizován na tři běhy. Byl však zase na dlouhou dobu poslední. Skautské hnutí bylo v září 1970 zrušeno a majetek převeden tentokrát organizaci Pionýr.

 

 

 

Léta 1989 – současnost